Necelé tři týdny po návratu z našeho tripu, Pleviče již začaly svrbět nohy a tak něco namyslel. Původně se domlouval s kamarádem , říkejme mu třeba "Adam" , na výšlapu do Jihlavy. Adam, ale díky vysoce sofistikovanému systému buzení svého nakouslého Jablíčka, v 6 hodin jaksi nevstal a tak se stal náhradníkem "fotřík" Plevouš. Po časné snídani, jsme se sbalili a ve čtvrt na osm jsme vyrazili ze Žďáru nad Sázavou na další dobrodružný trip. Podle map.cz nás mělo čekat něco kolem 45 kilometrů v mírně zvlněném terénu. První kilometry naše kroky vedly po staré železniční trati k zahrádkám a následně po lesní asfaltce k obci České Mez. Neznačená šotolka nás dovedla před obcí Matějov na modrou turistickou značku, které nám dělala společnost dalších několik kilometrů. Nad Matějovem nemohla chybět první svačinka a kochačka do kraje. Cestou na vrchol Blažkov, jsme se poprvé dostáli do míst zasažených kůrovcem a nebyl to pěkný pohled! Měsíční krajina a sem tam nějaká borovice, no hrůza! Obec Rudolec se nám povedlo obejít neznačenou cestou kolem samoty s všeříkajícím názvem Samotín. Po napojení na silnici, jsme se dali doprava a pokračovali po ní až do obce Janovice. Zde jsme si dali na "oběd" rohlík + salám a před další cestou si vyklepali nepořádek z bot i ponožek. Z Janovic naše cesta vedla převážně po asfaltce kolem rybníka Čihadlo až do Dobroutova, kde jsme si doplnili vodu. Následovala neznačená cesta vedoucí měsíční krajinou až do obce Jamné. Tato pasáž celého tripu byla asi nejméně záživné a nejvíce "depresivní"! Za Jamným, v obci Rytířsko, jsme si něco před 13 hodinou dali pivo/limo a šlo se dál. Přes Kozlov a Velký Beranov jsme se dostali do malebného údolí, ve kterém se nachází Malý Beranov, kde jsme dosavadní asfalt vyměnili za pěšinu a následnou šotolku vedoucí na Kosov. Za obcí se nám již naskytl pohled na nedalekou Jihlavu, do které to již byl jen kousek a to z kopce. Cílem v Jihlavě bylo místní nákupní centrum, kde jsme si dali oběd a doplnili pití v hypermarketu. Z nákupáku jsme to vzali ještě na náměstí, kde nás čekala Mekáči za odměnu zmrzlina s karamelem a potom hurá na bus, který nás dovezl domů. Šlo se nám až nečekaně dobře a bylo znát, že chůze bez zátěže (krosny), je přeci jen jednodušší a ne tolik bolestivá, ale tím nechceme tvrdit, že nás nohy nebolí. Celkem nám tento neplánovaný trip hodil slušných 45,5km a myslíme si, že Adama, jeho zaspání musí nesmírně mrzet. Tak zase někdy příště. Vaši Plevíci na tripu.
7.srpna 2021 08:30: tam někde je Jihlava :-) .
7.srpna 2021 08:25: svačinka nad Matějovem.
Žádné komentáře:
Okomentovat